SOLO
improvizace
Volná improvizace (tzv. neidiomatická), paralelně se soudobou hudbou, je v současnosti jedna z hlavních oblastí soustředěného zájmu a hudebního rozvoje PZ.
Povahu hudební improvizace pojímá a rozvíjí jako kompoziční nástroj, ale také jako prostředek objevování (a sebeobjevování) - sólově i v podobě kolektivní spolupráce. Důkladná výbava klasického nástrojového řemesla ale i hluboké zaujetí v moderních, rozšířených a extrémních technikách pak společně s improvizačně kompoziční kreativitou vytváří velmi specifickou podobu Pavla jako hráče, interpreta, improvizátora a tvůrce.
Průzkum a objevování možností sólového klarinetu/saxofonu na poli improvizace provozuje již od svých magisterských studií a je tak výrazným a vůdčím elementem na české scéně.
interpretace
Jako interpret disponuje PZ širokým klarinetovým repertoárem. Zahrnuje virtuozní klarinetová díla klasických i moderních skladatelů: C.M.von Weber, L. Spohr, K. Stamitz, V. Stamitz, G. Rossini, K.Kramář, W.A.Mozart, F. Poulenc, C. Debussy, R. Schuman, J. Brahms, C. Saint-Saens, E. Bozza, J. Francaix, A. Copland, C. Nielsen apod.
Na repetoiru má též nejnáročnější moderní a soudobé skladby osobností jako: Karlheinz Stockhausen, Edison Denisov, Franco Donatoni, Valentino Bucchi, Luciano Berio, Bruno Mantovani, John Adams, John Corigliano, Alban Berg, E.P.Salonnen, Olivier Messiaen, Magnus Lindberg, Claudio Ambrosini, Pierre Boulez, Igor Stravinskij aj.
dedikace:
Broken Concerto (Peter Graham)
Death Has a smile on its face (Peter Graham)
COAX (Peter Graham)
Tasted Thougts (Michal Nejtek)
Horizon of the 7th (Pavel Zlámal - 2016)
Way of consideration (Pavel Zlámal - 2015)
Head Opener (Pavel Zlámal - 2015)